Vlkolínec: Pohádková vesnička UNESCO

Vlkolínec je dřevěná osada – rezervace lidové architektury SR zapsaná do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je ukázkou středověkého sídla s architekturou podhorské oblastí. V současné době má obec stále své trvalé obyvatele. Během letní sezóny se zde konají kulturní akce, kde můžeme být účastníky lidové hudby nebo si prohlédnout ukázky práce řezbářů a lidových řemeslníků.

Přístup

1. Trlenská dolina

Prístup do Vlkolínca je najdostupnejší cez Trlenskú dolinu, ktorou vedie asfaltová cesta. Popri rieke Revúca odbočíme cez mostík pri Kolibe pod Vlkolíncom. Trlenská dolina nás asfaltovou cestou dovedie až na parkovisko pod Vlkolíncom. Hneď pri vstupe do doliny nás čaká upozornenie na zvýšenú ostražitosť pre hojný výskyt medveďa hnedého. Priamo pri rezervácii je parkovisko pre autá.

2. Přímo z Ružomberku pod Krkavou skálou

Alternativou je přístup po polní cestě pěšky nebo na kole přímo z okraje Ružomberku. Při cestě zpět je však třeba být opatrný a dodržovat bezpečnou rychlost – cestička je plná štěrkových nánosů. Trasa není vhodná pro silniční kola.

3. Žlutou značkou z Hrabova:

Trasa vede z Hrabova (dolní stanice kabinové lanovky na Malinô Brdo) přístupovou cestou, která vede na Malinô Brdo. Dostaneme se po ní na Vlkolínské louky, odkud sestupujeme do Vlkolína. Trasa vede žlutě značenou turistickou stezkou.

Zajímavosti

První písemná zmínka o Vlkolínci pochází z roku 1461. Jeho jedinečnost spočívá v zachovalé lidové architektuře a tradičním způsobu života, který přetrval staletí.

Unikátní lidová architektura

Typickým znakem Vlkolínce jsou dřevěné zrubové domy postavené z materiálů z okolních lesů.

• Konstrukce: Domy stojí na vysokých kamenných podmurovkách, které vyrovnávají svahovitý terén. Stěny z otesaných brvna jsou těsněny mechem a omývány hlínou, která se pravidelně bílila. Střechy pokrývá ručně štípaný dřevěný šindel.
• Dispozícia: Každý dom je tradične trojpriestorový – tvorí ho izba, pitvor (vstupní sál) a komora.
• Izba: Byla středem rodinného života, kde se spalo, vařilo a vykonávaly domácí práce.
• Pitvor: Sloužil jako vstup a později také jako kuchyň s otevřeným ohniskem.
• Komora: Využívala se k uskladnění potravin, obilí a nářadí.

  

Významné stavby v obci

• Zvonice: Dřevěná zrubová zvonice z roku 1770 sloužila k oznamování času a zároveň symbolicky dělila obec na „Nižňany a Vyšňany“.
• Studňa: Zrubová rumpálová studňa v centre dediny bola kedysi jediným zdrojom pitnej vody.
• Kostel Návšštěvy Panny Marie: Barokovo-klasicistická stavba z roku 1875, kde se dodnes konají tradiční odpusty.
• Hospodářské budovy: Za domami stojí dřevěné stodoly (humná) a maštale, které slúžily na uskladnění úrody a chov dobytka.

Život a tradice

• Zemědělství: Základem obživy bylo pěstování brambor, kapusty, ječmene, raže a hrachu na terasovitých polích. Ženy se věnovaly pěstování a zpracování lnu a konopí na výrobu plátna.
• Chov ovcí: Ve vesnici se choval velký počet ovcí, z nichž se vyrábala vlna na prodej.
• Práce s dřevem: Vlkolínski muži byli známí jako zruční dřevorubači, tesáři a výrobcovia šindľov. Rozšírené bylo i rezbárstvo, které se zameriavalo na úžitkové predmety jako črpáky a lyžice, no dnes se venuje i umělecké tvorbě.

Živočíchy v okolí

Řeka Revúca je známá svým podhorské charakterem a hojným výskytem lososovitých ryb. Zároveň odděluje pohoří Velká Fatra a Nízké Tatry. V okolí Vlkolínce žije velké množství živočichů. Na obloze občas přeletí král fatranských kopců orol skalní, ale i jiné dravé ptáky jako myšák hôrny, sokol myšiar nebo výr skalní. Okolní lesy jsou domovem velkých šelem jako jsou medvěd, vlk a rys. Skalní dutiny poskytují úkryt pro početné netopýry.

Mapa lokality:

Fotogalerie: