Lysec (1 383 m n. m.) patří mezi nejvýraznější vyhlídkové dominanty turčanské větve Velké Fatry. Díky poloze na rozsoše vybíhající do Turčanské kotliny nabízí nečekaně otevřené kruhové scenérie, přičemž si na rozdíl od nedalekého Borišova či Tlsté stále zachovává pokojnou, méně přeplněnou atmosféru.

Přístup a doprava

1. Výstup: Chata Lysec ➔ Grúň ➔ Lysec 

• Chodník prochází po modré značce  přes lokalitu Grúň. Výstup týmto směrem je poměrně strmý a vede převážně hustým lesem (v listí nebo po dešti bývá kluzký – trekingové hole výrazně pomohou). 

2. Belá Dulice ➔ Poľka ➔ Lysec ➔ Poľka ➔ Belá Dulice

• Pro trasu "tam a zpět" můžeme použít také žlutou turistickou trasu 🟡 přímo z Belá Dulice. Trasa přes Poľku vede přes zachovalé horské louky, které v létě hýří květy a poskytují nepřetržitý kontakt s panoramatem okolních pohoří.

Rozhledna na vrchu Mravečník (992 m n. m.) patří mezi nejmladší a nejkrásnější vyhlídkové body v Kysucké vrchovině. Tyčí se přímo nad známou obcí Terchová a nabízí panorámu Malé Fatry bez davů, které běžně potkáte v Jánošíkových děrách.

Základní informace:

• Poloha: Kysucká vrchovina, vrch Mravečník nad Terchovou (okres Žilina)
• Nadmořská výška: Vrch 992 m n. m., samotná rozhledna stojí kousek pod vrcholem v nadmořské výšce přibližně 990 m n. m.
• Konstrukce: Pětipodlažní věž na betonových základech s vyhlídkovou plošinou
• Výška: Přibližně 18 metrů
• Dostupnostť: Celoročně otevřená a volně přístupná

Zajímavosti a výhledy:

Hlavním lákadlem je 360stupňový kruhový rozhled. Z nejvyššího patra se otevírá pohled na Velký a Malý Rozsutec. Za příznivého počasí dohlédnete na Kysuckou vrchovinu, Oravskou Maguru, Chočské vrchy, Babí horu a siluetu Západních Tater.

Přímo pod rozhlednou se nachází posezení se stolem a lavicemi, ideální k odpočinku či svačině před sestupem.

Přístupové trasy:

• Z Terchové: Kratší, avšak strmější alternativa vede z Terchové přímo od rozhledny Terchovské srdce po modré značce 🔵 vhodná zejména pro pěší turisty. Výstup odtud trvá zhruba 45 až 60 minut. Tuto trasu, pokud jedeme na kole, která je zároveň žlutou cyklotrasou  můžeme použít pro návrat do Terchové. Je však technicky náročná a vhodná pouze pro zkušené cyklisty. Směr z Terchové má prudké stoupání a značnou část trasy bychom museli kolo tlačit.
• Z Lutíš (část Lutiška): Nejoblíbenější trasa pro cyklisty po zelené cyklotrase ze sedla Lutiška. Stoupání je mírné a plynulé, vede lesními cestami. Čas výstupu od sedla Lutiška je přibližně 1 hodina.
• Cyklomagistrála Žilina - Terchová ➔ Sedlo Lutiška ➔ Mravečník 

Trasa je středně náročná, vhodná pro rodiny se staršími dětmi i rekreační turisty. V zimě poslouží jako cíl na sněžnicích či skialpech.

Videoukázka trasy a okolního prostředí

Rajecké Teplice patří mezi nejkrásnější a nejvyhledávanější lázeňská města na Slovensku. Ukryté v malebném údolí Rajecké doliny, obklopené jehličnatými lesy a skalními útvary Súľovských vrchů a Malé Fatry, nabízejí dokonalou kombinaci léčivého odpočinku a přírodní scenérie.

Hlavní lákadla městečka

• Antický wellness Aphrodite: Dominanta městečka, lázeňský dům ve starořeckém a římském stylu, nabízí termální bazény s přírodní léčivou vodou o teplotě 38 °C, která blahodárně působí na pohybové a nervové ústrojí.
• Lázeňský park a Labutí jezírko: Srdce pěší zóny tvoří rozsáhlý udrźovaný park s fontánami a jezírkem, na jehož ostrůvku stojí ikonická restaurace Rybářská bašta.
• Aktivní odpočinek v okolí: Město slouží jako skvělý výchozí bod na pěší túry (Poluvsianská skalní jehla, hrad Lietava, Skalky) či cyklovýlety.

Díky komorní atmosféře, čistému klimatu a bohaté nabídce relaxačních procedur jsou Rajecké Teplice ideálním cílem pro víkendový únik od ruchu města i pro plnohodnotný ozdravný pobyt.

Mapa lokality:

📍 Kde jsem? ⛶ Celá obrazovka

 

Prohlédněte si ubytování v okolí

Fotogalerie:

Od králů přes loupeživé rytíře až po úpadek

Historie Hradu Hričov je plná zvratů. Jeho počátky sahají do 13. století (období mezi lety 1254 a 1265), kdy ho nechal postavit magistr Toluš. Během staletí se na hradě vystřídalo mnoho významných majitelů. Hrad patřil například slávnému Matúšovi Čákovi Trenčianskému a později také známým bratrům Podmanickým, kteří se do historie zapsali spíše jako loupeživí rytíři.

Zlatý věk loupežníků

• Období chaosu: Bratři působili v první polovině 16. století (po bitvě u Moháče v roce 1526). Uhry tehdy rozdělovala občanská válka o trůn mezi Ferdinandem I. Habsburským a Janem Zápolským.

• Ziskuchtivá taktika: Jan a Rafael tuto nepřehlednou situaci bezohledně využívali. Neustále měnili strany a přikláněli se vždy k tomu panovníkovi, z jehož podpory (nebo slabosti) dokázali právě vytěžit nejvíce majetků.

Jaké byly jejich zločiny?

Konec bez spravedlivého trestu

• Bez následků: Hoci král proti nim několikrát vyslal vojenské oddíly, nikdy nebyli za své činy potrestáni. Když starší brat Jan v roce 1545 zemřel, Rafael si uvědomil, že moc panovníka silí, a takticky složil zbraně.

• Z loupežníka hodnostář: Rafael přisahal věrnost panovníkovi a dostal plnou královskou milost (amnestii). Své dni tak překvapivě dožil v míru jako vážený župan, šlechtic a královský rádce. Zemřel v roce 1558.

• Vymření rodu: Keďže Rafael nezanechal žádného legitimního mužského dědice, obávaný rod Podmanických jeho smrtí definitivně vymřel po meči a nakradené majetky připadly zpět královské koruně.

Koncem 16. století přešel hrad do rukou Františka Thurza. To byl však začátek jeho konce jako panského sídla. Thurzonové si totiž za své hlavní sídlo zvolili pohodlnější a modernější zámek v nedaleké Bytči. Hrad Hričov začal sloužit už jen jako vězení či úložiště a od druhé poloviny 17. století byl ponechán napospas osudu a postupně se měnil ve zříceninu.

Hrad zachraňují dobrovolníci

Dlouhá léta hrad chátral, ale to se změnilo v roce 2010. Tehdy vzniklo Občanské sdružení přátel Hričovského hradu, jehož členové a dobrovolníci se ve volném čase věnují záchraně této památky.

Pod dohledem památkářů odstraňují náletové dřeviny, stabilizují rozpadající se zdi a provádějí archeologický výzkum. Jejich hlavním cílem je zakonzervovat současný stav hradu tak, aby byl pro návštěvníky bezpečný a zachoval si svou autentickou historickou atmosféru.

Proč se vydat na Hričov?

Cesta na hrad není jen o šlapání do kopce. V roce 2013 dobrovolníci vybudovali parádní naučný chodník. Skládá se z 20 krásných, dřevořezbami zdobených tabulí, které vás provedou historií hradu, ale také místní faunou a flórou. Během výstupu si můžete odpočinout ve dvou dřevěných altáncích.

Hrad Hričov je ideálním místem pro rodinný výlet, romantickou procházku či únik z města do ticha středověkých zdí a okolní přírody.

Baranec (2 185 m n. m.) patří mezi nejdominantnější a nejoblíbenější vrcholy celých Západních Tater. Vystupuje přímo nad Liptovskou kotlinou jako mohutný strážce a nabízí panorámu, kde se surová krása Roháčů setkává s ostrou siluetou Vysokých Tater v čele s Krivánem.

Zajímavosti o Baranci:

• Výjimka ze zimního uzavření: Na rozdíl od většiny vysokohorských tras v Tatrách, trasa ze Žiarské doliny (či z ústí přes Holý vrch) je dostupná i během zimy, díky čemu je Baranec top cílem pro zimní turistiku a skialpinismus.

• Třetí nejvyšší v „Západkách“: S výškou 2 185 m n. m. je po Bystré a Jakubíně třetím nejvyšším štítem Západních Tater.

• Řádná porce výškových metrů: Když nevycházíte z vysokohorských sedadel, ale přímo z ústí doliny (cca 890 m n. m.), na vrchol musíte překonat téměř 1 300 výškových metrů čistého stoupání bez rovinatých odpočinkových pásů.

• Přírodní amfiteátr: Z vrcholu je unikátní pohled hluboko do Jamnické a Žiarské doliny, stejně jako na exponovaný hřeben Otrhancov přímo oproti.

Mapa lokality:

 

Prohlédněte si ubytování v okolí

 

 

Vodní nádrž Nová Bystrica patří mezi nejfotogeničtější a zároveň nejtišší kouty Kysucké vrchoviny. Na rozdíl od jiných slovenských přehrad zde nenajdete přeplněné pláže ani motorové čluny – jedná se o přísně chráněnou zásobárnu pitné vody, která nabízí klidnou přírodu, dramatickou historii a skvělé cykloturistické zázemí.

Zajímavosti a historie

• Zatopené obce Riečnica a Harvelka: Výstavba probíhala v letech 1983 – 1989. Za oběť jí padly dvě svéřazné kysucké vesnice a desítky okolních lazů a osad. Z domovů museli vysídlit téměř 3 000 obyvatel.

• Osamělý kostel v Riečnici: Z původní zástavby zůstal stát jediný objekt – murovaný Kostel Narození Panny Marie z konce 19. století. Stojí na vyvýšeném břehu nad vodní hladinou a slouží jako památné místo původních rodáků.

• Druhá největší vodárenská nádrž: Po východoslovenské Starině je Nová Bystrica s objemem téměř 33 miliónů m³ druhou největší nádrží na pitnou vodu na Slovensku. Zásobuje okresy Čadca i Žilina.

• Dvojramenný tvar fjordů: Z výšky přehrada připomíná horský fjord. Masív Kýčery rozděluje vodní plochu na dvě dlouhé ramena kopírující původní koryta řeky Bystrica a Riečnického potoka.

• Výhled na Velký Rozsutec: Z více úseků břehu a hráze se naskytá pohled přímo na skalnatou siluetu Velkého Rozsutce v Malé Fatre.

Dúleězí upozorní: Vzhledem k tomu, že se jedná o pásmo hygieničke ochrany 1. a 2. stupňé, koupání, vodní sporty, člnkovaní, kempování i sportovní rybolov jsou v celé nádrží přís né zákázáný.

Dostupnost

• Autem: Z cesty II/520 (spojnice mezi Krásnem nad Kysucí a Oravskou Lesnou). Záchytná parkovací místá se nacházejí u odbočky k přehradánímu múru v Nové Bystrici nebo u lokality Granátovci.

• Autobusem: Pravidelné linky jezdí ze Žiliny a Čadáce smšřem do Nové Bystrice a Vychylovky.

• Na kole: Přehrada je napojena přímo na Bystrické cyklomagistrálu.

Aktivity a tipy na výlet v okolí

• Cyklokruh okolo nádrže (Cyklotrasa č. 2434):

  Zavřená trasa měří přibližně 28 – 30 km se spevněným asfaltovým a štětinovým povrchem. Vede okolo celé vodní plochy přes opuštěnou Řečnicu i Harvelku. Profil je mírně zvlněný, ideální pro trekkingová kola, horská kola a e-biky.

• Muzeum kysucké vesnice ve Vychylovce (Skanzen):

  Jen pár kilometrů od přehrady najdete unikátní skanzen lidové architektury, kde stojí i původní srubové domy přenesené právě ze zatopených obcí Řečnica a Harvelka.

• Historická lesní úvraťová železnice:

  Součást skanzenu Vychylovka s funkčním úvraťovým systémem, který patří mezi technické památky světového významu.

• Slovenský orloj ve Staré Bystrici:

  V sousední vesnici stojí jediný orloj na Slovensku se dřevěnými plastickými a polední promenádou apoštolů.

• Turistika na okolní vrcholy:

  Značené trasy vedou na vyhlídkové body v Kysucké vrchovině (např. Kýčera, Okrúhlica či Vojenné) nebo dál na hřeben Malé Fatry.

Ráj pro rybáře a pozorovatele ptactva

Kým vedľajší Liptovská Mara láka plavcóv a jachtář, Bešeňová je tichšou oázou s vlastnými pravidly.

• Rybársky unikát: Nádrž je vyhlásená za lovný revír s režimem "chyť a pusť" (na pstruhovej vode). Je to doslova raj pro sportovných rybárov, kterí sem prichádzajú za úlovky pstruhú a lipňov.
• Vtáčia rezervácia: Pokojné brehy nádrže poskytujú ideálne útočisko pro vodné vtáctvo. Pokud patříte k milovníkům birdwatchingu, nezapomeňte si přibalit dalekohled. Nejčastěji během jarných a jesenných migrací můžete pozorovat vzácné druhy.

Jaké ryby se tu loví?

Keše do nádrže v minulosti nebyly ve velkěém uměle nasazovány lososoví ryby, původní osádka pocházĚela z přítoků (například Ľupčianka). Díky bohaté potravě a režimu chyť a pusť zde však ryby fantasticky prosperujú.

Mezi hlavní úlovky patří:

1. Pstruh potoční a pstruh jezerní (jeho jezerní forma): Tyto ryby zde běžně dosahují průměrnou délku okolo 50 cm, avšak loví se i skutečné trofejní kusy přesahující 70 či dokonce 80 cm.
2. Pstruh duhový: Oblíbený úlovek muškařů, který patří k velmi bojovným rybám a vyskytuje se zde v krásných velikostech.
3. Kapr rybničný: I když je Bešeňová pstruhový revír, při plném stavu vody v zátokách (např. úseky nad zatopenými starými cestami) se zdržívají i kapři, které hlavně během letních obědů rybáři s oblibou chytají pro zábavu.
4. Lípen tymiánový: Vyskytuje se hlavně v okolí ústí přítoků a proudnějších částech směrem od Liptovské Mary.

Rybářství na Bešeňové je označováno za "vysokou školu", protože větší, starší ryby jsou již mimořádně opatrné a zkušené (říká se, že "znají všechny umělé mušky po jménu").

Co vše potřebujete k lovu (Dokumenty)

Abyste mohli na VVN Bešeňová legálně lovit, musíte mít při sobě během lovu následující dokumenty:

• Státní rybárský lístok: Je povinný pro každého (i pro cizince i nečleny). Vybavte si ho na jakékoli obecní nebo městské úradě (oddělení životního prostředí, přpadně matrika). Předává se s platností na týden, měsíc, 1 rok nebo 3 roky (3-ročný stojí okolo 16,50 €).

• Členský preukaz SRZ: Jste členem Slovenského rybářského svazu. (Jestliž nejste členem, můžete lovit také , ale denní hostující povolenky pro nečleny jsou výrazně dražší – cca 20 € až 35 € oproti členským cenám).

• Povolení k rybolovu pre VVN Bešeňová: Buď jednoduché hospodářské, nebo celosezonní povolení na tento konkrétní revír.

• Záznam o dochádzke k vode a úlovkoch: Dnes je už součástí standardní povolenky. Pred začatím lovu ste povinný zapísať si do neho dátum a číslo revíru.